Balady a romance – Rock for Skaut

přidáno: 14. 7. 2018 13:44, autor: Luboš Gável


Již po čtvrté uspořádal Smyčcový orchestr Něhoslava Kyjovského koncert Balady a romance. Jedná se o jedinečnou kombinaci smyčcového orchestru doprovázeného rockovou skupinou. Ten letošní se konal 29. 6. 2018 v rámci Bystřického léta a jeho cíl byl rovněž jedinečný. Veškerý výtěžek sbírky půjde na podporu stavby nové skautské základny a všichni protagonisté i zvukaři se vzdají nároku na honorář. Že to zní jako sci-fi? Nikoliv. Ochota bystřických umělců pomoci skautům a spolku handicapovaných Usměváčci k nové klubovně pomohla vytvořit nezapomenutelnou atmosféru jednoho z posledních červnových večerů.

Celý koncert se uskutečnil pod taktovkou Lenky Macháčkové, o které možná málokdo ví, že již téměř 20 zastává nejdůležitější funkci na našem skautském táboře a to kuchařky a zdravotníka v jedné osobě. Před několika lety se stala právoplatnou členkou našeho střediska, neboť složila skautský slib.
Na odpoledne jsme pro všechny rodiče s dětmi připravili zábavný program. k vyzkoušení byly aktivity jako střelbu z luku, jízdu na koloběžce, chůze na chůdách, hledání pokladu pomocí GPS, lacros či bumper bally. Usměváčci zajistili malování na obličej, takže si každé dítě mohlo odnést ozdobu na vlastní tváři a Lezci z Vysočiny postavili lanovku a malou lezeckou stěnu. Před zahájením koncertu převzal vedoucí našeho střediska Luboš Gável -  Upír společně s nejstarším členem našeho střediska Janem Pavláskem -  Songem z rukou místostarosty města Bystřice nad Pernštejnem Josefa Vojty ocenění "Nositel tradic Bystřicka", jehož jsme se pro rok 2018 stali držitelem. Této pocty, kterou nás ocenilo nejen město, ale i Mikroregion Bystřicko si velmi vážíme.



V 21.00  začala hlavní část programu – očekávané Balady a romance. Zazněly například skladby Láska, necestuj tým vlakom skupiny Team, skladba z populárního filmu Piráti z Karibiku, metalové trháky od skupiny Nightwish nebo závěrečná Given Up! od skupiny Linkin Park při nemž se i sedící publikum postavilo a sedmiset hlavý dav burácel nadšením.
Pro všechny návštěvníky koncertu jsme otevřeli „Skautskou kavárnu“, která také fungovala na bázi dobrovolného příspěvku. Nabízeli jsme
návštěvníkům perlivou limonádu z domácích šťáv, např. mátovou, bezovou nebo rakytníkovou. Dále jsme pomocí presovače vařili kávu a ve večerních hodinách, kdy už teplota trochu poklesla, také čaj a svařené víno. Maminky, babičky a tetičky našich malých skautů napekli spoustu sladkých i slaných dobrot, takže ani o něco k zakousnutí nebyla nouze. A po záverečné písničce nastal útok na zbylé zásoby od vyhladovělých ale maximálně spokojených účastníků koncertu.

Velice si vážíme podpory všech, kteří se na přípravě a realizaci koncertu podíleli. Společnými silami a hlavně díky štědrosti všech návštěvníků koncertu se nakonec podařilo vybrat 85 500 Kč a 20 Euro k tomu. Ještě jednou děkujeme všem, kteří přiložili ruku k dílu nebo přispěli a pomohli nám tak přiblížit se o pořádný krok nové klubovně.
Michaela Hovorková - Meda


Jizerky Březového kmene Vol. 2

přidáno: 8. 6. 2018 13:34, autor: Tomáš Ambrož   [ aktualizováno 9. 6. 2018 7:54 ]

444

Víkend 18. - 20. května 2018


Doufám, že z Jizerek uděláme pravidelnou zastávku pro celé středisko KLEN Bystřice nad Pernštejnem. Možná se právě ptáte “proč jako” ?

....protože... Březový kmen, chcete-li “TI STARŠÍ” 😉 vyrazili na Horskou základnu Desná, kousek od vodní nádrže Souš. A řeknu vám jedním slovem …. P A R Á D A !

Složení...Verunka, Šušu, Upír, Pepa S., Pepa D., Tom. Od soboty večera se přidali ještě Peťa, Špenát a Michal.

Po příjezdu na základnu kolem osmé hodiny večerní, přivítání a seznámení s úžasným prostorem pro pobyt, vyhřívanou podlahou v koupelně, elektronickým zabezpečovacím systémem, myčkou v kuchyni a mnoha dalšími vychytávkami…..jsme vrátili spadený brady z té parády a našli místečka na spaní.

V přízemí, ve společenské místnosti se už chystala večeře formou švédského stolu. Poslední přeživší plech tvarohových buchet, bábovka, sýry, olivy, rajčátka a další dobroty snad neubývaly. Večer pokračoval trošku vážněji když Upír uspořádal “týmovou hru”, ze které vzešlo ponaučení … VÍC HLAV VÍC VÍ aneb KAŽDÝ NÁPAD JE BEZVA. Pak už probíhala volná zábava v pojetí smíchu a radostí do sytosti nad deskovou hrou.

Na druhý den v ‘brzkých’ hodinách dopoledních, po vydatné snídani - pro někoho vydatných snídaních o několika chodech - jsme stanovili denní plán.

Team 1 - P.T.U. ( Pepa, Tom, Upír ) zahájili operaci s krycím názvem “Bajkeři”. Pro mě ( Tom ) to byla cesta do neznáma ale ve zkratce…Knajpa, Bílý Potok, Smrk, ...báječná cesta s  nekončícími výšlapy, paradní dlouhý a rychlý sjezdy, nádherný výhledy nejen na rozhledně, vynikající oběd a návrat na základnu. Bilance: ujetých 67,5 km, několikrát lepená duše, lehce naražená brada a ohnutý sedlo 😂. Ale velká spokojenost na líci. Nemůžu nezmínit Pepovo heslo - to když už jsem vážně nedával kopce️ - “ Zaber, co si nevyšlápneš, to si nesjedeš “ 😉😀

Team 2 - V.Š.P. ( Verča, Šušu, Pepa S. ),  vyrazil rychlostí horského zurčícího potoku ( zkrátka střídavě běželi a šli - pozn.autora ) vřesem a lesem, cestou, necestou, víc nahoru než dolů, aby předstihl první tým a mohl držet místo na horské chatě Smědava. Zde byl totiž bod setkání... a řeknu vám... stálo to za to. Zchladili jsme hrdla, lehce poobědvali abychom se opět záhy všichni vydali směrem k základně.

Kolem šesté hodiny večerní návrat,  shledání a přípravy na večerní opékání. O něco málo později se přidali i Špenát a Peťa s Michalem.

V neděli dopoledne si pak bajkeři obohaceni o dva závodníky ještě ‘stříhli’ pár kilometrů na zahřátí, aby po rychlém obědě vyrazili k domovům.

Sečteno, podtrženo….. SUPER VÍKEND a jen doufám, že rychle uteče čas a my se vrátíme poznávat zase nové a nepoznané místa Jizerskych hor 😉.

Díky všem ! 👍✌


                   








Den otevřených dveří u Světlušek

přidáno: 29. 5. 2018 6:55, autor: Jitka Švandová

Ve středu 23. května se mohli zájemci seznámit s činností oddílu bystřických malých skautek - světlušek. Klubovna byla veřejnosti otevřena od 16 do 19 hodin. Celkem přišlo kolem 60 lidí včetně sourozenců, rodičů i prarodičů. Všichni se zapojili do soutěží, které byly připraveny na šesti stanovištích. Po jejich zdárném absolvování čekala na soutěžící sladká odměna - vynikající perníčky ve tvaru skautské lilie, které napekla Anička Bartošová a každý si mohl vybrat i malý dárek se skautskou tématikou. Během odpoledne každému pořádně vyhládlo, a tak všichni přivítali s povděkem opékání buřtíků, zapít je mohli výbornou šťávou z kotlíku. Závěrem jsme si společně zazpívali u dohořívajícího ohýnku spoustu veselých i strašidelných písniček. Malí i velcí odcházeli pěkně "voňaví" od kouře, ale spokojení a s úsměvem na tváři. Těšíme se, že se s některými setkáme v našich oddílech. Poděkování zaslouží všichni, kdo pomohli s organizací skvělého odpoledne, které jsme si báječně užili. 
Lenka + Ančí + Milan + Jíťa

Závod Vlčat a Světlušek

přidáno: 29. 5. 2018 6:47, autor: Jitka Švandová

Dne 12. května 2018 se konaly závody vlčat a světlušek v Novém Městě na Moravě s názvem „Den v muzeu - tajemství Nového Města.“ Závodů se celkem zúčastnilo 14 družin z Jihlavy, Nového Města na Moravě, Chotěboře a Bystřice nad Pernštejnem. Z našeho střediska Klen se závodů zúčastnily dvě družiny světlušek pod názvem „Skautíci“ a „Rychlé šípy“ a jedna družina vlčat pod názvem „Dvojka“ . Naše mladé účastníky čekal náročný celodenní program s plněním různých úkolů. Při plnění úkolů se hledělo nejen na vědomosti, ale i spolupráci ve skupině a její chování. Jednotlivé stanoviště byly umístěny na různých místech Nového Města. Doprovod družin mimo vedoucích dělali členové pořádajícího střediska Nové Město na Moravě. Celkem bylo 14 stanovišť. Například zdravověda, poznávání topografických značek, chování v silničním provozu a poznávání dopravních značek, osobnosti, zručnost, orientace a další. I přes to, že závod byl dlouhý a fyzicky náročný, naše světlušky i vlčata se celého závodu zúčastnila se ctí. Při konečném hodnocení skončila naše družina světlušek „Skautíci“ na krásném děleném 4. místě s 515 body. Hned v závěsu na 6. místě skončila druhá družina světlušek „ Rychlé šípy“ s 514 body. Družina vlčat „Dvojka“ skončila na 5. místě s 463 body.

                                                                                                                                                                                                       Milda


Čistá Vysočina 2018

přidáno: 24. 4. 2018 13:51, autor: Tomáš Ambrož   [ Aktualizováno 25. 4. 2018 0:08 uživatelem Luboš Gável ]



Kde jsou akce Z kdy my jako desetiletí kluci jsme pomáhali sbírat odpadky a odvážet na kolečkách. Proč jsou někteří lidé naprosto lhostejní ke svému blízkému okolí ? Ty otázky si klademe mnozí z nás....
SKAUT jde příkladem !


Na kulatém desátém ročníku úklidu veřejných prostranství v našem městě, samozřejmě nemohly chybět ani zástupy skautů a skautek. Nutno podotknout, že se nejmenší Benjamínci, větší Světlušky i Vlčata a ještě větší Skautky i Skauti zhostili této role opět s vervou. Nezanedbatelný je stav nasbíraných odpadků. Ve středu 18.4. a v pátek 20.4. jsme posbírali a vytřídili okolí Bystřičky, část Sídliště II. , okolí skautského srubu a studánky a neposlední řadě cestu Lužánky podél soch směrem na Eden a zadní cestu k oválu cyklostezky. Celkem jsme posbírali v sumě 7 pytlů plastů, 2 pytle skla a 3 pytle směsného odpadu. 
Nezdá se vám to mnoho ? I kdyby to byla poloviční hodnota tak opět úplně nejvíc byla semknutá parta dětí a dospělých, která se dohodla a šlapala Bystřicí pro lepší, čistší okolí v němž žijeme. A to, že i ti nejmenší 5-ti letí Benjamínci se vrhali, někdy bezhlavě do vody aby mokří ale s pocitem vítězství vytáhli kus igelitu, je jen malá ukázka k jakým hodnotám vedeme děti u nás. 
Končím a s heslem na rtech se loučím...
NEBÝT LHOSTEJNÝ !



23.-24. 3. Karneval

přidáno: 22. 4. 2018 10:51, autor: Jitka Švandová   [ Aktualizováno 24. 4. 2018 0:17 uživatelem Luboš Gável ]

V pátek 23.3. neměly Světlušky ani Benjamínci obyčejnou schůzku. V plánu byl totiž karneval. 

Okolo páté se klubovna začala plnit dětmi ve všemožných maskách. Byly tu kočičky, princezny, upíři, rytíři, medvídci, spongebob a spousta dalších. Samozřejmě i vedoucí přišli v převleku! Nejprve jsme společně vyzdobili klubovnu a zábava mohla začít.

Nechybělo nám vůbec nic. Hudba hrála, jídla bylo dost, dokonce nás čekala i tombola ze které si každý něco odnesl, za což děkujeme obětavým rodičům, kteří přispěli vším možným. Mladší děti tancovaly, starší světlušky byly pověřeny pouštěním hudby – každý si tak přišel na své. Čekalo nás také spousta her, například namotávání bonbonu na provázku, židličkovaná nebo tancování s balonkem mezi čely. Okolo desáté jsme ztišili hudbu, ale děti se ne a ne zklidnit, tak jsme vytáhli míč a pokračovali v hraní různých her skoro až do půlnoci. O půlnoci se nám povedlo nějak zahrabat děti do spacáků, ale spát se samozřejmě ještě nešlo. Světlušky si povídaly skoro až do půl druhé do rána! Zatímco děti byly stále plné energie, my vedoucí jsme se jen modlili aby nastala ta chvíle, kdy i my budeme moct jít spát.

Ráno jsme k snídani měli čerstvé koláčky, po kterých nás čekal už jen úklid a následně jsme se rozutekli domů. Tak zase příště. Ahoj Jíťa

                                                                                                                                                                     


Nedvědický pochod (21.4.2018)

přidáno: 22. 4. 2018 6:32, autor: Jitka Švandová

Nedvědice – Chlébské – Káčiny – Černovice – Hluboké – Touboř – Kunice – Bedřichov – Kozárov – Lomnice – Veselí – Podolí – Borač – Prudká – Doubravník – Černvír – Nedvědice, tak to byla letošní Nedvědická padesátka. 

Protože rovering je dost o výzvách, rozhodli jsme se, že zkusíme ujít 50 km po krásném okolí Nedvědice. Vyrazili jsme se s Víťou, Jíťou, Tomem a Kubou někdy kolem šesté hodiny ráno zaregistrovat a asi o půl sedmé jsme se už dali na cestu ještě v chladném ranním vzduchu. Měli jsme dobré tempo, jen pauz jsme dělali více, než bylo potřeba. Bohužel až příliš velká část trasy vedla po silnici a jít po asfaltu nebylo nic příjemného, protože nás brzy rozbolela chodidla. Na nebi nebyl ani mráček. Kousek před Lomnicí už to horko začínalo být otravné a v Lomnici přímo nesnesitelné, a tak jsme si dali zmrzku. Říkali jsme si: ,, Už jen 15 km´´, ale právě těch několik posledních kilometrů bylo nejhorších, neboť jsme trpěli akutním nedostatkem stínu a později i vody. V Borači nám naštěstí nějaký pán napustil dvě flašky, které nám však na tak silném slunci až do Nedvědice nevydržely. Konec cesty se blížil a ve chvíli, kdy jsme se dostali na vlakové nádraží, jsme pookřáli a začínali chápat, že jsme to zvládli. Vítězoslavně jsme se vydrápali do (v tu chvíli nekonečných) schodů Sokolovny a dostali své (a myslím, že i zasloužené) diplomy. Po tom, co jsme jim vypili snad půl várnice šťávy, jsme se zničení, ale šťastní dokolíbali k autům a konečně jeli domů, kde jsme se pořádně umyli a namazali panthenolem všechny spáleniny od sluníčka.

                                                                                                                                                                    Anička



Březácké Jizerky

přidáno: 25. 3. 2018 14:16, autor: Luboš Gável   [ aktualizováno 25. 3. 2018 14:29 ]


Z Prahy, Bystřice nad Pernštejnem, Brna a dokonce i Břeclavi vyrazila 16. 3. 2018 skupina vedoucích a přátel střediska Klen. Po delší době se tak uskutečnila výprava Březového kmene. Sešli jsme se po osmé hodině večerní u chaty Bobovky v Tanvaldu v Jizerských horách.

Vystoupit z komfortní zóny, hodit na záda krosnu, spacák, být tři dny bez záchodu... už pro nás není tak jednoduché, ale za ty zážitky a srandu to nakonec vždy stojí! V jedenácti účastnících jsme vystoupili na chatu, kde nás čekala tma a chlad. My ho rázem rychle proměnili v teplo a smích. Hrálo se na kytaru, zpívalo, povídalo a ochutnávaly dobroty co kdo donesl.
Sobotní den byl ve znamení velkých sportovních výkonů. Rozdělili jsme se na běžkáče – Šušu a její gang ve složení Radim, Sámo, Amazoňan, Pepa a Upír, kteří ujeli přes dvacet kilometrů nelehkým zasněženým terénem za velmi povětrného počasí. Ti nejotrlejší si prorazili cestu panenským prašanem až na vrchol Jizery. Odměnou jim byl silný vítr, který jim i tak vmetl do tváře úsměv. Druhá skupinka sjezdovkáčů pod vedením Láďi a jeho slepičince ve složení Adéll, Adr a Verča si užívali svahů nedalekého Tanvaldského Špičáku. Po sportovním výkonu musí následovat zasloužený relax, a proto jsme seběhli kopec ze základny Modrá Hvězda a zašli do sauny. Byl to příjemný odpočinek, který jsme strávili povídáním a vymýšlením dalšího programu.
Na večeři Medička s Adéll připravily nejdokonalejší langoše dle receptu naší milované Leničky. Původně je měla dělat Andy, ale ta na poslední chvíli onemocněla a nejela. Jeden koštovací jsme jí však nechali. Byly opravdu znamenité. Večer jsme pak dlouho do noci povídali, zpívali, hráli hry a polemziovali nad našimi dospělými životy – děti, svatby, bydlení… Ač si to nechceme přiznávat tak stárneme. Ale vědomí toho, že máte okolo sebe tak skvělou partu je prostě nedocenitelné a sdílení společných radostí i problémů je pak mnohem snazší. To potvrdila naše hra z dětství EXPRESS, do níž jsme se naprosto ponořili.
Nedělní ráno bylo lehce hektické, jelikož někteří chtěli ještě sjezdovat, takže se rychle sbalili, aby užili alespoň dvě hodiny slunečného lyžování. Ostatní uklidili, předali chatu a poté se připojili na svah. Tam využili místních bob – pytlů a po pozdním obědovém obžérství jsme se zase rozjeli zpět našim domovům. Více takovýchto super akcí, staříci! Vaše Šušu


  více fotek zde

Čtení do oušek aneb nocování Ježků v klubovně

přidáno: 9. 3. 2018 6:42, autor: Tomáš Ambrož   [ Aktualizováno 11. 3. 2018 3:05 uživatelem Luboš Gável ]


Ahooooj, jsme zase tadýý...křičí všichni Ježečci 😂.

Vážené skautky, skauti a přátelé skautingu ! Na vědomost se dává, že proběhla o5 veleúspěšná výprava našich nejmenších Benjamínků - Ježečků.

Náš velký večer započal vlastně na nákupech. Víte proč nebyly ten den k sehnání žádné špekáčky, ba ani párky v širém okolí ? Jelikož se hned po schůzce v pátek 16. února, když nás rodičové předali do péče Simči, Léni a Toma, šli opékat za klubovnu ty naše lahodné, nejenom v Penny a Albertu zakoupené uzeniny. Tu s rohlíkem, tu s chlebem. Gábinka, Verunka, Elenka, Matyášek, Tadeášek, Matýsek, Jaroušek, Kubík a Kryštůfek se báječně bavili společným hraním se Světluškami a když přišla řeč na opékání špekáčků, okamžitě jsme nastartovali zimní oblékání abychom mohli být u zapalování ohně.


Pravda, mrazivé podmínky panovaly ale o to bylo vše lákavější. Kdo z vás opékal párky v nějakých mínus šesti ? 🙂 Teplá večeře....co víc si přát. Po doslova "sněžném párku" - to když Tadeáškovi spadl špekáček do sněhu - jsme se Světluškami hráli nové hry, například housenka je bezva zpestření klidně i na dvě hodinky. A nasmějete se.To si vezmete židle a narovnáte je do kolečka. Hráči sedí na židličkách uvnitř kruhu. Počet židliček musí být vždy o jednu menší než počet hráčů. Cílem hry je nepustit vybraného hráče, který "hledá svojí židli" na volné místo. Někdy kolem ... - té ( to kvůli rodičům 😂 ) hodiny večerní ( každý dle svých představ 🙂😂😎) jsme se proměnili v 'Převlékače Klubovní' a jali se chystat spacáky a karimatky. Jakmile Ježečci uslyšeli Tomův příběh o žárovce, nastražili uši... každého zajímalo jak to dopadne...😁. I čtení do oušek na dobrou noc proběhlo abychom ukolébavkou od Jaromíra Nohavici ukončili den.

Druhý den ráno přijela Lenka se snídaňovým menu a Simča. Chleba, máslo, šunka, sýr a vynikající koláč, který ocenili kluci. K pití damstvu a panstvu bylo podáváno výborné Téé. No a když přijeli ráno rodiče, samozřejmě se nikomu domů nechtělooooo. Takže se akce vydařila a Benjamínci se už těší na další nocování ..….

Honba za střevíčkem

přidáno: 24. 1. 2018 10:24, autor: Jitka Švandová

V pátek 15.12. vypadala schůzka světlušek téměř normálně. Holky vyráběly sněhuláky z ponožek a rýže a bylo na nich vidět jak si to užívají. Po dokončení sněhuláků se většina přesunula na srub, kde už mohlo být dávno zatopeno v kamnech, kdyby tam někdo doplnil sirky. Chvíli trvalo, než jsme si mohly sundat bundy a nezmrznout při tom. Protože byla výprava zaměřená na pohádky, prověřily jsme znalosti světlušek tím, že podle písničky měly poznat pohádku, do které patří. Na noc bylo pro změnu potřeba větrat, abychom se ve spacácích neuvařily. Po probuzení jsme začaly chystat snídani a uvařily jsme chčaj (speciální čaj), aby nám bylo tepleji a aby si ho mohly holky vzít s sebou na výlet. Ráno přede dveřmi jsme totiž objevily zašifrovanou zprávu od Popelky. Žádala o pomoc při hledání střevíčku, který jí macecha vzala. Šly jsme kolem čističky, přes Valchu a dále po modré. Cestou byly poschovávané obálky se vzkazy od Popelky. Dávala jim různé úkoly, aby se dobře připravily na macechu. V krmelci nechaly zvířátkům něco na zub a najednou se tam objevila kouzelná babička, která jim poradila, kde macechu hledat. Vydaly se tedy rovnou do Dvořišť a macecha už tam na ně čekala. Pokusila se utéct, ale neměla šanci, protože ji světlušky chytily a svázaly, vzaly jí střevíček a poslední dopis od Popelky, aby věděly, kdy a kde jí mají střevíček dát. Pomalu jsme se vrátily na srub, zatopily a uvařily novou várku chčaje. K obědovečeři byly párky a nutno poznamenat, že v nich zmizely opravdu rychle. Po příchodu vypadaly celkem unaveně, ale po chvíli sezení už to zase byly ty neunavitelné děti. Aby jsme dělaly něco užitečného, prošly jsme spolu stezky. Začalo se stmívat a nadešel čas, kdy jsme měly vyrazit za Popelkou. Jaké to bylo překvapení, když jsme vyšly před srub a tak už byla připravená cesta za svíček! Vydaly jsme se tedy po ní a na jejím konci na nás čekala samotná Popelka, která nám moc poděkovala za pomoc se střevíčkem a odměnila holky nějakými sladkostmi.

Ze setkání s Popelkou se vrátily nadšené, přestože poznaly, že to byla Míša. Vrhly jsme se na přípravu kočičáků podle starého skautského receptu od Songa a všechny se zapojily. Pak nás přišla navštívit Lenka, která nám zahrála a zazpívala si s námi. Největší úspěch sklidila samozřejmě Příšera. Když Lenka odešla, pustily jsme si Popelku a jedly, co jsme si upekly. Na dobrou noc si holky poslechly ukolébavku zahranou na ukulele, ale stejně ještě některé odmítaly spát. Najednou už začal drnčet budík, tak jsme vylezly, nachystaly snídani a začaly uklízet a pak se všichni pomalu rozešly domů. 
                                                                                                                                                                                        Anička


1-10 of 83